Pustit žilou ano či ne?

23. února 2013 v 23:19 | HankaWilde |  Nezařazeno (stylově se to nehodilo do žádné z rubrik)




Před pár dny jsem se rozhodla udělat dobrý skutek, tak jsem zvedla telefon a objednala se na transfuzní oddělení nemocnice, kde jsem byla vloni v říjnu darovat krev, na další dárcovský odběr. Přesněji, objednávala jsem se letos v lednu, nicméně na odběr jsem musela počkat do února, poněvadž je u žen stanovená hranice maximálně tří krevních odběrů za rok (u mužů je to 4x ročně). Vždycky, když se chystám na transfuzní stanici, hřeje mě u srdce myšlenka, že možná někomu pomůžu, přece jen - já se ze ztrátou 470 ml životodárné tekutiny docela snadno vypořádám. Navíc dárců se skupinou AB je stále nedostatek, takže proč nepodat pomocnou ruku?
Vím, že mezi mými známými je několik osob, které se ke stejnému kroku stále ještě odhodlávají, takže jsem se rozhodla přiblížit jim svoje osobní zkušenosti.
Po příchodu na recepci transfuzního oddělení se ohlásíte a můžete si odložit osobní věci (kabelku, notebook), současně se vás zeptají, zda budete chtít propustku do zaměstnání (máte nárok na celý den volna, pokud je vám odběr zamítnut, máte nárok na omluvení čtyř hodin toho dne). Následně vyplníte dotazník, jedna strana dotazníku je zaměřena na váš minulý a současný zdravotní stav, dědičné nemoci apod. Pokud jdete darovat krev poprvé, měli byste si nejdříve přečíst poučení pro dárce krve. Po vyplnění dotazníku počkáte, než si vás zavolá některá z pověřených osob na přepážce. Tento krok se dělá mimojiné kvůli aktualizaci osobních údajů (telefonní číslo, adresa) pro případ, že by něco nebylo v pořádku nebo by byla potřeba vaše krev dříve než se rozhodnete k dalšímu odběru. Formality jsou za námi, tak nás pošlou za roh do čekárny a my si jdeme nechat 'pustit žilou.'
Posadíme se a vyčkáme, než si nás zdravotní sestra pozve do ordinace na předodběr. Kromě toho, že vám odeberou malou ampulku krve, změří vám teplotu. Na chvilku vás pošlou zpět do čekárny a do deseti minut dostanete papír s vyhodnocením. Teď zbývá konzultace s doktorem, který již má v počítači kompletní výsledky vašeho krevního obrazu, jde o nezbytný krok, neboť se díky tomu odhalí, zda nejste nemocní, máte dostatek železa v krvi či ve vaší krvi nepřebývá něco, co přebývat nemá. Dozvíte se jeden ze tří možných verdiktů. Zamítnuto, může znamenat definitivní zamítnutí a ztrátu možnosti někdy krev darovat nebo jde odklad delší než měsíc. Odklad je verdiktem tehdy, pokud byste mohli být do šesti týdnů ve vyhovujícím zdravotním stavu a vyhovuje znamená, že vám byl odběr schválen, protože všechny požadované hodnoty jsou takové, jaké mají být.
Vyhovujete-li, pošlou vás do tzv. čajovny, kde si můžete dát čaj a rohlík (na odběr se nemá chodit nalačno). Umyjete si obě ruce po loket (kvůli možné infekci) a opět čekáte na zavolání vašeho ctěného jména. V místnosti, kde se pouští žilou jako na běžícím pásu, jste usazeni (napůl sedíte, napůl ležíte) na lehátko, dostanete do ruky antistresový míček na mačkání a dobrý skutek začíná. Píchnou vám do ruky jehlu, která je napojená na odběrový vak, do než se sbírá pouze vaše krev, kterou následně po odběru označí a zakonzervují. Proces odběru trvá pár minut, nicméně (především prvodárce) si vás tam ještě chvilku nechají, poněvadž se občas stane, že někomu v důsledku krevní ztráty prudce klesne tlak a mohl by omdlít. Po odběru se nedoporučuje vykonávat fyzicky namáhavou práci či řídit auto, zkrátka ten den, který máte ze zákona omluven, je opravdu ideální odpočívat.
Já sama jsem žádnou výraznou únavu necítila, tedy alespoň prvních několik hodin ne. K večeru jsem byla nadměrně unavená, dostavil se pocit vlčího hladu a prakticky celý den jsem nebyla schopná ze sebe dostat delší souvislou větu, ovšem na každého to působí jinak a jsou i případy, kdy dárce není skoro vůbec unaven. Lehkou únavu jsem pociťovala ještě následující dva dny, ovšem nešlo o nic, s čím by se nedalo normálně pracovat nebo chodit do školy. Jenže - všechno má své pro a proti, dobré skutky nevyjímaje.
Lékaři vám to nejspíš neřeknou (navíc to není ještě definitivně potvrzeno), ale u mnohonásobných dárců (10 a více odběrů) se může zvýšit riziko výskytu rakoviny či leukémie. Proč o tom doktoři záhadně mlčí? Protože by potom neměli téměř žádné dárce a krev je potřeba a hlavně, jak jsem již uvedla - není to stále ještě prokázáno. A ještě jeden dodatek - v čím vyšším věku krev darujete, tím hůře se s tím tělo srovnává.
Můj názor - darovat krev? Ano, ovšem jednou, maximálně dvakrát během roku, to naprosto stačí. Je krásné udělat dobrý skutek, ale rozhodně není rozumné podcenit všechna možná (byť jen velice nízká) rizika.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Daroval jsi nebo chytáš se darovat krev?

Ano
Ne

Komentáře

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 23. února 2013 v 23:46 | Reagovat

Je to dobře napsaný informační článek pro lidi, kteří o tom uvažují :-).
Já bych osobně klidně darovala, ale bohužel se mi dělá mdlo už jenom při čtení článku :-D. A jako alergik prý darovat nemůžu.
No, ale život je dlouhý, třeba se mi to jednou taky podaří :-).

2 Wildes Wildes | E-mail | Web | 23. února 2013 v 23:50 | Reagovat

[1]: Pokud máš nějaké dlouhodobější zdravotní komplikace, tak by ti odběr jako takový ani schválit nemohli. Ty jejich předpisy, kdy smíš a kdy nemůžeš darovat krev, jsou docela přísné.

3 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 24. února 2013 v 0:47 | Reagovat

[2]: Už jsem slyšela, ale mohla bych se jednou odvážit aspoň zeptat, za zeptání nic nedám.

4 Wildes Wildes | E-mail | Web | 24. února 2013 v 0:52 | Reagovat

[3]: Tak to rozhodně, pokud se nezeptáš, nezjistíš to...

5 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 24. února 2013 v 0:53 | Reagovat

[4]: Přesně tak ;-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama