
Z růžence kamínek
16. ledna 2013 v 6:45 | HankaWilde | Poezie aneb občas si tak trochu veršuju :)
Časoprostor vzpomínek
jde dát nový směr
z růžence kamínek
vrací co cit zapomněl
Jedna slza v oceánu
druhé chce se ptát
proč se láska mění v ránu
pro niž je možno umírat
Ke stéblu trávy rosa se vine
a slunce vítá nový den
neb v zlobě touha nezahyne
tomu kdo jí byl polapen
...
To je opravdu moc hezké a hluboké. Byl by z tebe fakt dobrý básník, škoda že neveršuješ častěji
.