Strasti i slasti (rozmluva s vlastním svědomím)

17. ledna 2013 v 14:41 | HankaWilde |  Depresivní
''Pamatuj, že každé štěstí musí být bolestí vykoupeno, abys mohl poznat jeho skutečnou hodnotu.''

Jedna z těch nocí, kdy ležím v posteli, koukám do stropu a sama sebe snažím se přesvědčit, že bych měla spát. Neměla bych pít tolik kávy, potom v noci nespím a přes den jsem bez energie. Všechno má své pro i proti. V noci mám víc klidu na tvorbu i přemýšlení. Omluvte mě, zmáhá mě žízeň, hned budu zpět...

Jak mátoha se ploužím chodbou, se směrníkem kroků do kuchyně, v touze nalít si skleničku vody a jít opět vynakládat úsilí na to, abych mohla usnout. Něco mě tíží, myšlenky, snad i svědomí. Promítání vlastních omylů i poklesků, vzletů a pádů na 3D plátně mé vlastní paměti. Sebeobviňování se nad otázkou, kde se to všechno pokazilo.

Možná se zbytečně bičuji věcmi, které nemohu ovlivnit, třeba je konečně nejvyšší doba pochopit, že i nejjasnější světlo vrhá stín a i nejkrásnější z růži na stonku svém trny nese. Trny, trny růží jsou v našich životech zřejmě ekvivalentem pro ony přešlapy, které chceme vrátit zpět. Avšak čas je neúprosný, co jednou učiníš, nikdy nemůžeš změnit.

Minulost necháváš za sebou jak popsaný cár papíru, který stejně čas od času vytáhneš z šuplíku, abysis ho znovu přečetl, leč možná nevěřícně kroutíš hlavou, čeho všeho ses na sobě kdy dopustil. Měl by ses mít radši, člověče! Mít rád nejen sebe, ale i své blízké, osoby, které ti olížou další z řezných ran tvojí duše. Umět s radostí vítat každý další den a přijmout ho i s příkořím, jež na svých bedrech vláčí.

Již zítra můžeš být lepší než jsi byl dnes, nikdy však nebudeš zcela bez chyb, poněvadž jak již bylo psáno - není růže bez trnů, na to nezapomeň. Prosím, slib mi, že si něco z toho vezmeš k srdci!

Dobrou noc a hezké sny, můj milý člověče...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 blažena blažena | Web | 17. ledna 2013 v 8:47 | Reagovat

Měla bych se konečně začít mít aspoň trošku ráda, ale nějak mi to nejde.. :-|

2 Natas Natas | Web | 17. ledna 2013 v 9:59 | Reagovat

Minulost třeba je vstřebat. Vracíme se k ní, abychom pochopili to nepochopitelné, abychom stejných chyb nedělali. Mně přijdou vzpomínky minulé velmi úsměvné a vtipné, tedy dnes s odstupem času.

3 Wildes Wildes | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 15:02 | Reagovat

[1]: Je důležité začít sám u sebe a nedávat si za vinu to, co už nemůžeš změnit, dát si třeba na každý den nějaký malý cíl a mít potom radost, že jsi ho splnila :).

4 Wildes Wildes | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 15:03 | Reagovat

[2]: Ano, některé vzpomínky jsou úsměvné, jiné jsou kruté a bolestivé, nicméně to pořád nějakým způsobem utváří naši osobnost...

5 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 15:46 | Reagovat

To je napsané, takovým hezkým způsobem.
Každý člověk by se měl mít rád, ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by byl tak příšerný aby nemohl.
Já se taky někdy divím, co jsem to v minulosti dělala, no, aspoň už budu vědět jak na to v budoucnosti.

6 Wildes Wildes | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 16:22 | Reagovat

[5]: Je to napsané jiným stylem, než je u mě běžné, taková promluva se s svým svědomím a zároveň poselství člověku, jako takovému. Každý za sebou vláčí jistý stín z minulosti a je pouze na něm, jak se s tím vyrovná.
Stylově mně to přišlo trochu těžkopádné, nicméně jsem se snažila vyspat to v přesných a čistých liniích :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama