...a pak jsem viděla, jak se vedou za ruce...

23. ledna 2013 v 8:07 | HankaWilde |  Ze života


Zase pondělí, nenáviděné pondělí! Otravný zvuk budíku ohlašoval, že je nejvyšší čas opustit postel, vstát, namazat si rohlík ke svačině a vyrazit ku vzdělávacímu ústavu. Nenávidím pondělky, nenávidím naši školu a nenávidím matiku, ze které dneska píšeme pololetní písemku. Opravdu netuším, k čemu mně v životě bude logaritmus, sinusoida nebo třeba parabola? Ach jo! Místo rozcvičky si dám dvouminutovej sprint směrem k autobusové zastávce, někdy si říkám, že jsem snad jediný nestíhající tvor na tomto světě. Celá já - potrhlo na entou. No, ale moje spolusedící v lavici je potrhlo na dvě enté, prostě jsme se hledaly, až jsme na sebe zbyly.
Otráveně se svalím do lavice a počkám než se rozdrnčí zvonek oznamující první hodinu, přičemž se chvilku poté přinese s výrazem boha pomsty náš matikář a rozdá nám pololetní testy. Rozšafně hodím do horního rohu na pravé straně podpis a stejně jako Denisa mu odexportuju prázdnej test zpátky na katerdru. Beztak vyhlásí ještě opravnej termín. Matikář jen rezignovaně zakroutí hlavou ,,Janáčková, Pospíšilová, taky jste se mohly těch pár příkladů naučit...'' Nijak na to nereagujeme, sedneme si zpátky do poslední lavice a vytáhneme každá arch čtverečkovaného papíru ,,kolik dáme dneska pramic?'' Mezi tím, co ostatní přemýšlí, jak vypočítat rovnice od dvou neznámých, dáváme si s Denisou partičku námořní bitvy (účinný způsob, jak zabít zbývající čas). Během sestřelování pramic, vorů i grafických Titaniců se mně Denisa jen tak mezi řečí zeptá na něco, na co se mě ptala už několikrát. ,,Ty Lenko, tvůj brácha je dobrej na anglinu, že?'' ,,Deniso, je a víš to dobře, jenže s bráchou není v poslední době řeč, zkusím s ním promluvit, jestli by ti pár věcí nemohl vysvětlit, ale nic neslibuju.'' ,,Léňo, ty jsi zlatá! Děkuji, děkuji, děkuji, já mu ty hodiny samozřejmě zaplatím...''
Odpoledne byl brácha v abnormálně dobré náladě, tak jsem se zkusila přimluvit, jestli by Denisu nedoučil něco do školy. K mému překvapení souhlasil, nechce to ani proplatit a prý se má Denisa zítra k večeru stavit. Když o tom tak přemýšlím, Denisa by mohla bráchu sbalit. Je to jeho typ, brácha je delší dobu sám a podle řečí se Denise i líbí. Bratříčku, těš se!
Nevím, co se dělo za dvěřmi bráchova pokoje, ale jak vidno, Denisa včera nejspíš u Lukáše nepochodila. Ve škole na mě vrčí jak rotvajler. ,,Lenko! Sakra! Taky jsi mohla říct, že je brácha zadanej. Tak já se snažím, jak blbec se snažím. Chápeš? Jak blbec! Konečně jsme se líbali a pak...'' ,,Co pak? Ne, snad jste neskončili hned v posteli?!'' ,,Pfff... kéž by! Odtáhnul se řekl, že mu je to líto, že jsem sice hezká, ale že už s někým chodí...'' ,,Déňo, to je blbost, brácha s nikým nechodí.'' ,,Ne?! Tak se ho zeptej!''
Po večeři mně to nedá a bráchu si odchytnu. ,,Dáš si kafe?'' ,,Ne, nedám, ale už teď tuším, o čem chceš mluvit. Jde o Denisu, že jo?'' Mlčky přikývnu. ,,Jo, je fajn, líbí se mně, ale jak už ti asi sama stihla říct - já už s někým chodím. Jsme spolu půl roku a jestli chceš prskat, že jsem ti nic neřekl, tak veř, že tohle chce čas. Brzy vás seznámím, jen mám strach, že mě ty ani naši nepochopíte...'' Šokem mně vypadl hrnek z ruky. ,,Počkej ségra, já to zametu, stejně se rozbil kvůli mně...'' Mám bráchu ráda, ale občas mu nerozumím...
Padl pátek, konečně začínal víkend. Lukáš včera u večeře ohlásil, že nám v neděli přivede na oběd svou novou známost, pak si sbalil do batohu pár věcí a odešel k ní na celý víked. Ještě, než za ním zapadly dveře, tak mně řekl, že si můžu dneska půjčit na párty jeho mikinu (zajímavé, nikdy mi ji půjčit nechtěl). Když jsem dneska vešla do jeho pokoje, všimla jsem si, že na stole leží nějaký dopis. Vím, že je to neslušné, ale začetla jsem se. Psaní bylo určené nějaké Janě Vodičkové. Lukáš je asi pořádně zamilovanej, tak hluboký vyznání jsem snad ještě nečetla. Jen netuším, kdo je Jana Vodičková. No, tak jsem docela zvědavá, která kráska ho klofla. Jen doufám, že není nemocná nebo třeba vdaná. Jedno je však jisté - brácha něco tají. Uvidíme, s čím v neděli vyrukuje...
Po celovíkendovém pátrání jsem došla k závěru, že Janu Vodičkovou nikdo z mých přátel nezná. Blížilo se poledne. Mamka s taťkou lítali po kuchyni jak splašení a připravovali sváteční oběd. Nerada se motám v kuchyni, tak jsem si šla zakouřit na balkon. Sledovala jsem procházející lidi a můj zrak padl na dvě osoby na konci naší ulice. Šli směrem k nám, čím víc se blížili, tím víc bylo poznat, že jde o dva muže, vedoucí se zamilovaně ruku v ruce. Jeden z nich byl můj brácha Lukáš a toho druhého jsem nikdy dřív neviděla.
Ozvalo se zaklepání na moje dveře. ,,Dále.'' ,,Leni, chtěl jsem ti někoho představit.'' ,,Ahoj, já jsem Honza, Honza Vodička.'' Nádherný kluk mi stisknul přátelsky ruku, nasucho jsem polkla a v tu chvíli mi všechno došlo. Podívala jsem se odhodlaně na bráchu. ,,Hodně štěstí, brácha. Když bude nejhůř, budu stát před našima při tobě, však víš...'' ,,Díky, ségro.'' Opustili jsme můj pokoj a pomalu jsme scházeli po schodech do jídelny připraveni zasednout k nedělnímu obědu...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 2:08 | Reagovat

Hihihi mě při tom čtení psotupně napadalo tolik scénářů :-). Líbí se mi ten způsob jakým je to napsané, něco takového "pomuchlaného" jsi už dlouho nenapsala, to mi chybělo :-).
Když já si tak představím, že bych měla bráchu, který by si takle přivedl přítele, tak bych hned u dveří udělala "Ajuuu! Tutíííí!" a běžela pro foták a řvala "Mamííí pojd se podívat to je roztomilééé!" No, naštěstí takle starýho bráchu nemám :-D.

2 Wildes Wildes | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 7:31 | Reagovat

[1]: Je fakt, že takový kličkovatý styl nemívám ve zvyku, ale zkusit se má všechno, ne? :)
Já proti gayům nic nemám, jen si pořád říkám, kde bereš to přesvědčení o tom, že jsou roztomilí? To by mě vážně zajímalo...

3 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 15:38 | Reagovat

[2]: No víš, já jsem Yaoistka takže.. xD

4 Wildes Wildes | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 18:18 | Reagovat

[3]: Což ještě neznamená, že jsou gayové automaticky roztomilí... věř, že kdybys potkala nějaké dva pořádné protivy, tak změníš názor...

5 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 19:03 | Reagovat

[4]: Možná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama