Absurdní tah (Vášeň až za hrob)

20. září 2012 v 17:59 | HankaWilde |  18+ (o sexu, násilí...)
!!! DRASTICKÉ!!!




Leden 2008

,,Co je s tebou, miláčku?'' ptal se Michal Adriany. Nic, ticho, Adriana seděla na promrzlé lavičce, koukala někam do prázdna, dlouze potahovala z cigarety a labužnicky vyfukovala kouř do chladného večera. ,,Je konec Michale,'' odpověděla mu jako robot. Žádné vysvětlení, žádný racionální důvod.
,,Adriano, já tě mám rád. Co kecám? Nemám tě rád. MILUJI TĚ! Miluji tě tak moc, že bych naší lásce obětoval cokoliv.'' Adriana se pokřiveně usmála. ,,Tss...cokoliv? No jistě, proto mě necháváš po nocích samotnou a kašleš na mě.'' ,,Adrianko, já bych pro tebe i umřel, dej mi ještě jednu šanci.'' Adrianě prolétl hlavou ďábelský plán. Nic neodpověděla, prostě se jen zvedla z lavičky a její silueta pomale mizela v černi mrazivého večera.
Dlouho do noci přemýšlela, jestli by opravdu nebylo dobré vzít Michala na milost, přece jen ho znala příliš dlouho na to, aby věděla, že to s ní myslí vážně. Adriana se rozhodla, že další den Michalovi, svému současnému partnerovi, bývalému spolužákovi, dvaadvacetiletému studentovi ekonomie, zavolá a o všem si spolu ještě jednou promluví.
,,Ahoj Míšo, já vím, že moje včerejší chování vůči tobě nebylo fér, nechci tě ztratit, mám tě ráda a myslím, že je rozumné si o všem ještě jednou promluvit. Pokud máš zájem stav se u mě doma dnes v osm.'' ,,A-A-Adrianko, přijdu moc rád, miluju tě, posílám pusu.''
V osm večer otevřela Michalovi spoře oděná Adriana a odvedla ho do svého pokoje. Posadila ho na postel, ve které se nesčetněkrát předtím milovali. Nabídla mu skleničku vína na usmířenou. Procítěně ho políbila. ,,Šukej mě, pojď do mě, krásně a trvdě, jednej se mnou jako se svojí děvkou, svaž mě a dej mně co proto, ach prosím. Šukej mě tak, jako by to bylo naposledy v životě.'' Michala ani nenapadlo její žádost nevyslyšet. Výboj vášní byl srovnatelný s šestým stupněm na stupnici měřící zemětřesení.
Když Michal usnul vyčerpáním, pohladila ho Adriana po vlasech a zašeptala: ,,řekl jsi, že bys pro mě umřel, čin má být vždy větší než slovo. Promiň.'' Vytáhla skalpel a prořízla spícímu Michalovi krční tepnu, ze které si následně odčerpala do skleněné číše pintu krve. Potom mu takřka profesionálním řezem odstranila to, co dělá muže mužem. Chvíli vzrušeně sledovala, jak z těla jejího přítele vytéká krev, vypila obsah skleněné číše a pak odtáhla zohavené tělo do sklepa. Celé jí to připadalo poněkud zvláštní, možná přímo absurdní...ale zabít někoho je tak vzrušující, tak odporné, tak protispolečenské, tak trestuhodné, že jí v tu chvíli bylo jasné, že tato oběť rozhodně nebyla posledním, kdo za ni prolil krev a propadl hrdlem.


Únor 2008

Nejhorší mrazy daly letošní zimě sbohem a přiblížil se svátek svatého Valentýna. Adriana se zdála být se svým novým přítelem, kterým momentálně byl student právnické fakulty, půvabný, dvacetiletý Zdeněk, docela spokojená. Ale někde uvnitř jí cosi našeptávalo, že Zdeněk bude vskutku krásnou obětí.
O Valentýnu si udělali s Adrianou hezký večer. Nejdříve mu Adriana nabídla vynikající Portské a potom se společně oddávali pomalému, něžnému milovaní. Adriana objímala lehce přiopitého Zdeňka a zároveň mu položila zásadní otázku. ,,Zdeňku, umřel bys pro mě ve jménu naší společné lásky?'' ,,Adrianko, tvůj dotaz je poměrně zvláštní, ale víš moc dobře, jak moc tě miluji. Asi ano, ano dokázal bych za naši lásku i zemřít.'' ,,Chceš za naši lásku umřít? Fajn!'' Vytáhla velký nůž a zaživa rozpárala Zdeňkovi břicho od krku až po přirození. Byl prakticky okamžitě mrtvý. Vyňala mu srdce z hrudi a uložila je do ledničky - stejně chtěla další den dělat na oběd vnitřnosti. Překvapeně zjistila, že druhá vražda ji uspokojila snad ještě víc, než zavraždění Michala. Chtěla další vraždu, a to co nejdřív!


Březen 2008

Poslední sníh definitivně roztál a přicházející jaro doslova vyzývalo k novým láskám. Adriana si párkrát vyšla s hezkým a milým Tomášem, věděla, že měl pro ni vždycky slabost. Svést ho bylo tak snadné! Kdyby jen tento nebohý mladík tušil, co ho čeká! Posledního březnového dne měl propadnout hrdlem. Měla to dokonale naplánované.
Opět víno, opět vášeň, opět sex. Nechala Tomáše usnout, nejradši by ho ani nezabíjela, ale touha po jeho krvi nad ní zvítězila. Zvuk mačety vydal ostrý hvizd klidným vzduchem v jejím
pokoji a připravil Tomáše o hlavu. Tu si potom Adriana vyvařila a jeho lebku umístila na svůj pracovní stůl jako vítěznou trofej. Zbytek těla odtáhla do sklepení a pověsila na hák vedle dvou již znetvořených mužů.

Duben 2008


Teplé počasí lákalo do přírody a Adriana se zamilovaně procházela kolem řeky, ruku v ruce s Jakubem - dalším ze svých spolužáků. Blížil se den, kdy měla vykonat svoji poslední kvavou mstu, nechtělo se jí do toho, měla Jakuba příliš ráda, ale ta krvavá zúčtování bylo třeba dokončit.
Jakub spokojeně oddychoval, ale Adriana ne a ne najít svůj vnitřní klid. Vstala z postele. ,,Promiň, Jakube, musí to být.'' Klekla si obkročmo nad něj a chystala se mu proříznout hrdlo, ve stejnou chvíli sebou Jakub trhnul, měla strach, zda se nebudí, ale jen se převalil na bok. Nakonec se rozhodla, že ho popraví jinak - vzala několik hedvábných šátků a přivázala ho k posteli. Potom mu nožem v přibližně pětiminutových intervalech bodala mezi žebra a kochala sepohledem na to, jak její nádherný přítel umírá. Nevynechala ani jedno žebro, nakonec ho bodla mezi všechna ač jí bylo jasné, že Jakub je už dávno mrtvý. Tohle měla být její poslední poprava, poslední absurdní tah...

O pár dnů později někdo u Adriany zazvonil. Za dveřmi stáli dva mladí muži v policejních uniformách, prý dostali příkaz provést domovní prohlídku. Pustila je dál. Ve sklepě našli čtyři znetvořená mužská těla, z čehož tři již ve značném stádiu rozkladu. I otrlým vyšetřovatelům se obrátil žaludek z toho obrazu hrůzy. Adriana měla být okamžitě zatčena, ovšem ženský půvab a umění svést muže je mnohdy smrtonosné...
Dalšího rána měla Adriana ve svém sklepě o dva zohyzděné mrtvé muže víc...


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pí-Tý Pí-Tý | 20. září 2012 v 18:12 | Reagovat

Nemám slov, četla jsem to s pootevřenou pusou. Smekám Hani, nevím proč, ale vůbec se mi tohle nehnusí, právě naopak. Skvěle jsem si početla, opět jsi nezklamala.. ;) :-* JEN TAK DÁL!

2 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 20. září 2012 v 18:33 | Reagovat

Tohle se mi líbí :). Pro mě by to mohlo být delší a podrobnější :-D, ale i tak wow!
Jsem ráda, že sjou i jiní lidé, kteří se svýma postava dělají spoustu zajímavých věcí.

3 Honzík Honzík | 20. září 2012 v 18:45 | Reagovat

Nádherně napsáno :) jen to čtu a bolí mě to ale.. :-D jinak je to úžasný ;))

4 Wildes Wildes | E-mail | Web | 21. září 2012 v 1:00 | Reagovat

[1]:  Díky, jsem moc ráda, že se líbilo :).

5 Wildes Wildes | E-mail | Web | 21. září 2012 v 1:01 | Reagovat

[2]: Máš pravdu, mohlo to být delší, ale já ho dokončila skoro po roce, buďme rádi aspoň za to :-)

6 Wildes Wildes | E-mail | Web | 21. září 2012 v 1:02 | Reagovat

[3]: Moc děkuju, v nejbližší době očekávej více úchylných článků ;.)

7 Toník Toník | 27. září 2012 v 14:51 | Reagovat

Moc hezky napsané. Mám akorát jednu výtku. Šlo by to většími písmenky? To pro ty dříve narozené. ;-)

8 Wildes/Nezmar Wildes/Nezmar | 30. září 2012 v 20:34 | Reagovat

[7]: Děkuji za hezká slova, určitě zkusím s velikostí textu něco udělat, slibuju! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama