Oscar - Černý kocour

22. října 2011 v 11:38 | HankaWilde |  Žánr lehkého hororu
Vanessa láskyplně políbila Thomase před tím, než odjel do práce a vrátila se zpět do ložnice. Thomas, její muž, pracoval v krajském městě jako ředitel marketingového úseku jedné nadnárodní společnosti, Vanessa přispívala do domácího rozpočtu příjmem grafičky na volné noze, a proto si mohla pospat. Pracovat by ani nemusela, Thomas vydělával opravdu slušný balík, ale pro ni byla práce jakousi formou vlastní seberealizace.
Vzali se před třemi lety po předchozí dvouleté známosti, Krátce po svatbě si koupili rodinný dům na venkově, protože Vanessa venkov milovala a Thomas by pro ni udělal, co jí na očích viděl. Jejího muže jí záviděla hromada nadržených paniček v okolí a ona si byla moc dobře vědoma, jaký poklad ve svém muži má - nejen, že byl finančně takříkajíc za vodou, ale navíc byl charismatický, vtipný, krásný, inteligentní a v neposlední řadě také dokonalý milenec.
Jejich pohádkovému vztahu chybělo jen málo k ryzí dokonalosti, Vanessa stále nebyla schopná otěhotnět. Navíc Thomasova firma byla momentálně v podezření ze zpronevěry. Thomas se vracel domů unavený a podrážděný a jejich sexuální život byl taktéž na bodě mrazu. Vanessa se o to víc upnula na práci, aby Thomase zbytečně nestresovala.
Zrovna, když stála v kuchyni a vařila oběd, uslyšela zvenčí zvláštní zvuk . Něco mezi žalostným mňoukáním a usedavým pláčem malého dítěte. Zvuk byl tak intenzivní, že se musela jít podívat, odkud k ní přichází. Otevřela dveře a na prahu viděla malé koťátko, černé jako uhel, ale v tak zuboženém stavu, že by se nad ním musel slitovat každý, v kom zůstala alespoň špetka lidskosti.
Vanessa vzala kotě dovnitř, říkala si, že bude mít doma veseleji a kocourek jí může dočasně nahradit vytouženého potomka. Ohřála novému členovi domácnosti misku mléka a pak ho uložila na gauč ve svojí pracovně. Něžně chlupáče pohladila. ,,Budu ti říkat Oscar.´´ (S Thomasem se jednoznačně shodlli, že prvorozený syn ponese toto jméno.) Kocour se na ni podival pronikavým pohledem, ze kterého se jí na malou chvíli zatočila hlava.
Když se Thomas vrátil z práce, nadšeně mu ukázala nový přírůstek. Měl radost, že svou ženu vidí opět šťastnou ( nadchnout se pro běžné věci a maličkosti, byla jedna z vlastností, které na své ženě bezmezně miloval a obdivoval).
Oscar si rychle získal na svou stranu oba manžele, a proto připadalo Vanesse samozřejmé, že s nimi bude spávat v ložnici, z čehož Thomas nebyl nijak nadšený, ale bral to jako manželčin dočasný vrtoch, takže nikterak neprotestoval a Vanessa se víc než ochotně podělila s Oscarem o svoji část postele.
V noci měla zvláštní sen. Zdálo se jí, že s Oscarem obcuje, drsně a vášnivě, úplně jinak než jak byla zvyklá u Thomase. Úlekem se vzbudila, byla celá vlhká a zpocená, vedle ní spokojeně oddychoval Thomas a v nohách jí seděl Oscar, který ji sledoval planoucíma očima a jeho mimika (dá-li se u kocoura mluvit o nějaké mimice), jako by jí říkala: ,,vím, co se ti zdálo, vím všechno, krásná Vanesso.´´ ,,Taková hloupost se může zdát jenom mně,´´ pomyslela si, otočila se na bok a opět usnula.
O dva měsíce později
I přesto, že z Oscara už dávno nebylo malé a zubožené kotě, spával stále s Vanessou v ložnici. O tom, že má každou noc ten zvláštní sen, Thomasovi nic neřekla, bála se, že by jí poslal k psychiatrovi. Jejich manželství se poslední dva měsíce řítilo nezadržitelně do krachu. Thomasovi vadila Vanessina přílišná fixace na Oscara a neustále se s ní kvůli tomu přel.
Vanessa v posledních dnech chřadla, už týden, ráno co ráno zvracela, byla přecitlivělá a navíc již podruhé neměla ,,svoje dny.´´ Zvědavost ji přemohla a šla si koupit do nejbližší lékárny těhotenský rychlotest.
Ruce se jí třásly a v očích měla slzy štěstí, když na testu vyšly dvě čárky. ,,Tak přece se nám to s Thomasem podařilo!´´ Ihned zvedla telefon a objednala se ke svému ženskému lékaři, protože tuto šťastnou novinu chtěla mít co nejdříve potvrzenou i jím.
Thomas hrdě držel v ruce těhotenský průkaz. O chvilku později ho otevřel, aby si přečetl prozatímní údaje o budoucím pokračovateli jejich rodu. V ten moment se jeho široký úsměv proměnil v šokovaný škleb. ,,Vanesso, můžeš mi něco vysvětlit? Jsi v pátém týdnu těhotenství, ale my jme spolu nespali déle než čtvrt roku. Proč? Proč mě podvádíš? Jsem ti špatným manželem?´´ ,,Thomasi, nikdy jsem tě nepodvedla a nikdy tě nepodvedu, přísahám.´´ ,,To on!´´ - Thomas hrozivě poukázal na Oscara, jehož oči opět sledovaly situaci tak, jako kdyby přesně věděl, o co jde. ,,Od té doby, co ho máme se dějí divné věci. Minulý měsíc našli naši sousedku Elenu mrtvou poté, co se údajně předávkovala léky. Přitom nikdy předtím léky nepožila a každou nemoc si vyléčila bylinami. Navíc víš stejně dobře jako já, že Elena byla zdravá, veselá, vyrovnaná a zajištěná žena. Teď se ukázalo, že ty jsi těhotná - se mnou to být nemůže a ty mě přesvědčuješ o své absolutní věrnosti!´´ ,,Thomasi, Oscar za nic nemůže, jen na něj zcela zbytečně žárlíš.´´
Thomas si byl svým podezřením téměř jistý, navíc ho napadlo, že pokud definitivně odstraní Oscara, který je zřejmě nějak záhadně propojen s jeho ženou, Vanessa pravděpodobně potratí, což ji sice dočasně úplně zdeptá, ale je to pořád lepší, než aby porodila zrůdu a trápila se po celý zbytek života.
V noci počkal až Vanessa usne, opatrně vzal černého likvidátora jeho spokojeného manželství a odnesl ho do kuchyně. Vytáhl dlouhý kuchyňský nůž, čepel se zaleskla odrazem měsíce, bodl a znovu a znovu. ,,Já ti dám, ty svině černá, ničit mi život!´´
Ráno, když se Vanessa vzbudila, Thomas vedle ní neležel, na jeho části postele se vítězoslavně povaloval Oscar. Šla si do kuchyně nalít mléko a strnula hrůzou. Její milovaný muž ležel na zemi v tratolišti krve. Zavolala doktora, který jen konstatoval smrt. Pitva prokázala, že šlo jednoznačně o sebevraždu, na noži se nenašly jiné než Thomasovy otisky. ,,Oscare, proč, proč mě Thomas opustil? Jsi jediný, koho teď mám.´´ Usedavě plakala a hladila kocoura.
O dva týdny později byla Vaneesa nalezena mrtvá v posteli svojí ložnice. Tělo měla zkroucené do nepřirozené pózy, břicho bylo rozpárané několika atypickými ranami a na krku se při ohledávání jejího těla našlo zvláštní kousnutí, které vypadalo jak kousnutí kočičími zuby...
Lékař, který Vanessino tělo zkoumal, si všiml, že na betonové zídce u venkovského sídla sedělo černé malé koťátko, které si ho prosebně prohlíželo. ,,No co, vezmu ho domů dětem, ať mají radost´´ ...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Valerie Valerie | 23. října 2011 v 21:52 | Reagovat

Haničko řeknu ti že luxus toto umíš holkaaa ;-)  O_O

2 Wildes Wildes | Web | 25. října 2011 v 18:50 | Reagovat

[1]: :-! Děkuji, Luci...přiznám se, že hororový žánr nesnáším, takže jsem se při psaní Černého kocoura málem po... :-!

3 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 5. listopadu 2011 v 0:57 | Reagovat

Takovýn horor! ALe je to dobré!

4 Wildes Wildes | Web | 13. listopadu 2011 v 5:37 | Reagovat

[3]: No horor...decentní horůrek, já horory psát neumím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama